Používám AI, nezhloupnu?

Tahle otázka je asi ta nejčastější ze všech a dlouho na ni nebyla pořádná odpověď. Teď už je, protože vyšly dvě studie a obě jsou dost nepříjemný.

Studie o středoškolácích

Vzali skoro tisícovku studentů střední školy a při hodinách matematiky je rozdělili na tři skupiny.

První skupina dostala GPT-4 v rozhraní, které vypadá jako obyčejné ChatGPT, tedy přesně to, co znáš i ty. Napíšeš tam příklad a chat ti dá řešení i s postupem.

Druhá skupina dostala to samé GPT-4, jenže učitelé chatu předem nastavili mantinely, aby hotová řešení nedával. Měl studenta jenom postupně navádět a nechat ho, ať na to přijde sám.

A třetí skupina dostala jen učebnici a sešit.

Při procvičování, tedy dokud tu AI ještě měli u sebe, měla první skupina známky o 48 % lepší než ta třetí jen s učebnicí. Druhá skupina studentů s upraveným chatem měla dokonce o 127 % lepší známky. Pecka, ne?

No jo, ale pak jim ho sebrali a nechali je psát ostrý test. A první skupina studentů dopadla o 17 % hůř než studenti, kteří dostali jen učebnici.

A ta druhá skupina, ta s mantinely? Ta se v testu od těch jen s učebnicí a sešitem statisticky nelišila.

No ale teď už to nejnepříjemnější, protože studenti na sobě nic nepoznali. První skupina studentů v testu spadla a nepřišlo jim, že by dopadli hůř nebo se naučili míň. Druhá skupina studentů si dokonce myslela, že dopadli výrazně líp. Přitom se nikam nepohnuli.

Vyšlo to v PNAS, což je jeden z nejpřísnějších vědeckých časopisů, co existujou.

Studie o doktorech, která mě dostala víc

V Lancetu vyšla studie o kolonoskopii, tedy o vyšetření střev, při kterém doktor hledá polypy. Bylo v ní 19 zkušených lékařů ze čtyř polských center a každý z nich měl za sebou přes 2 000 takových zákroků.

Ta centra si na konci roku 2021 pořídila AI, která polypy pomáhá hledat. Vědci pak porovnali dvě období. Tři měsíce před jejím zavedením proti třem měsícům potom. V obou počítali jenom ty zákroky, které lékaři dělali bez pomoci AI.

Jejich vlastní úspěšnost spadla z 28,4 % na 22,4 %. Doktoři tuhle práci dělali roky a stačily tři měsíce s pomocníkem.

Byla to observační studie, takže vědci nic nenastavovali dopředu. Jenom se podívali na zákroky, které stejně proběhly. Sami proto píšou, že úspěšnost klesnout ‚může‘, ne že to dokázali. Za tím propadem mohlo stát i něco jiného.

I tak je to podle nich vůbec první studie, která naznačuje, že pravidelné používání AI umí zdravotníkovi ubrat schopnost odvést práci, na které záleží pacientovi.

V čem je ten rozdíl

Jasně, tohle jsou studenti a doktoři, ne podnikatelky. Ale všimni si, co nám ty dvě studie říkají. Ani jedna netvrdí, že s AI budeš chytřejší, obě ale krásně ukazují, kde je ten rozdíl. A ten je v tom, jestli u toho pořád přemýšlíš.

Je to jak kdybys jezdila všude podle navigace. No jasně, že dojedeš pokaždé a rychleji. Akorát zkus dneska z hlavy nakreslit cestu městem, kterým jezdíš pátým rokem.

No a HodnáMařka už zase najíždí. „Tak tu AI radši nebudu používat vůbec a nic tim nezkazim.“

Tak určitěěě. Ale ani jedna z těch studií neříká, že se AI nemá používat. Obě říkají, že záleží na tom, kterou část práce si necháš.

Tři věty, kterýma to otočíš

AI ti má ušetřit čas, ne přemýšlení. Tady už nemluví studie, ale já král Jelimán.